louhová křehkost
louhová křehkost, křehkost projevující se vznikem mezikrystalových trhlinek v nýtovacích nebo jiných místech konstrukcí, kde se ve spárách může hromadit a koncentrovat roztok louhu a kde obvykle je současně i koncentrace napětí. Ke vzniku l. k. je nutná určitá minim. koncentrace louhu. Odstranění náchylností k l. k. lze dosáhnout použitím svařovaných konstrukcí místo nýtovaných, ocelí odolných proti l. k., odstraněním vnitřních pnutí i chem. úpravou vodního prostředí.
