lotyšská kinematografie

lotyšská kinematografie, Rižské studio, založeno 1940; před válkou vyrobilo dokumentární film Slunci vstříc (194l). První filmy natočili podle děl lotyšských autorů ruští režiséři A. Ivanov (*1898, Synové , Vítězný návrat ), J. Rajzman (Rajnis ), L. Lukov (1909-1964, K novému břehu ). Nár. tvorbu rozvinuli V. Krumiņš (*193l, Syn rybáře ), A. Lejmanis (*1913, Edgar a Kristina , Služebníci ďábla ) a další. V 70. letech zaujali zvl. R. Kalnyņ (*1922, Ceplisova aféra ), G. Cilinski (*193l, Sonáta nad jezerem ) a A. Brenč (*1933) sérií psychol. kriminálních filmů. Hl. zdrojem námětů je lotyšská liter., časté jsou náměty ze života rybářů a námořníků, obyvatelvesnických samot. V Rižském studiu vznikáročně 5 hraných,35 dokumentárních a 3 animované filmy. Vysokou úroveň mají dokumentární filmy například U. Brauna(*1932) aG. Franka(*1926).