lex loci contractus
lex loci contractus [-cí kon-ktus, lat.], jeden z hraničních ukazatelů, podle kterého je rozhodující právní řád určený místem, kde byla uzavřena smlouva; v čs. právu se místo uzavření smlouvy jako kolizní kritérium používá poměrně málo, důležitý význam má však např. v sov. a fr. právu.
