letnice

letnice 1. pův. žid. náb. svátek slavený vždy 7 týdnů obětováním prvních chlebů z pšeničné sklizně. V pozdější žid. tradici den vydání tzv. božího zákona; 2. v kř. pojetí l. spojovány se vznikem kř. církve na zákl. legendy o seslání Ducha svatého o letnicích, tzv. svatodušní svátky.