kvietismus
kvietismus [-tyz-, lat.], v užším smyslu nábožensko-etické učení hlásající mysticko-kontemplativní, pasívní poměr ke světu, podřízenost boží vůli, lhostejný vztah k dobru a zlu, pohroužení do boží lásky. Vznikl koncem 17.st. uvnitř katolicismu jako výraz krize mysticismu i opozice vůči papeženství. Formuloval jej špan. teolog M. Molina v mysticko-asketickém díle Quida espiritual (Duchovní vůdce).