krystal
krystal [řec.], ideální k., pevné těleso fyz. a chem. homogenní, s pravidelnou strukturou (v.t. krystalová mřížka). Reálné k. jeví různé odchylky (v.t. porucha v krystalu). K. se vytvářejí krystalizací z roztoku (taveniny) dané látky. Některé zvl. fyz. vlastnosti k. rozhodují o jejich tech. použití. V.t. dvojlom; fyzika kondenzovaných látek; nikol; piezoelektřina; polarizace; polovodiče. - Molekulový k.je tvořený jedním druhem stabilních molek. nebo neutrálními atomy, které jsou vázány slabými van der Waalsovými silami; valenční (kovalentní) k. je tvořený neutrálními atomy stř. lehkých prvků, poutanými k sobě kovalentními vazbami (je nevodivý, velmi tvrdý); iontový k. je tvořený průnikem krystalové mřížky z kladných iontů a mřížky ze záporných iontů, poutaných k sobě Coulombovými silami (NaCl, LiF). K. se používají např. pro stabilizaci kmitočtu el. oscilátorů, jako různé měniče a modulátory využitím piezoel. jevu, akustickoopt. jevu. V.t. monokrystal.
