krevní oběh
krevní oběh, soustava cév, kterou krev obíhá v organismu. Proudění (cirkulaci) krve v těle zajišťuje u obratlovců jediné srdce; u některých bezobratlých je v jediném organismu vyvinuto několik srdcí. Ve vývojové řadě živočichů se k. o. poprvé objevuje u pásnic. U bezobratlých živočichů protéká krev hřbetní cévou směrem dopředu, břišní cévou směrem dozadu. U obratlovců je tomu naopak. Ryby mají jediný k. o., převážně se žilnou krví. Suchozemští obratlovci mají vedle velkého (tzv. tělního) vyvinut ještě malý (tzv. plicní) k. o. Ptáci a savci mají oba k. o. zcela oddělené; u obojživelníků a plazů jsou tyto oběhy spojeny. U savců a člověka je koloběh krve v soustavě tepen a žil udržovaný v pohybu činností srdce. Dělí se na malý a velký. Malý (pli cní) k. o. vychází plicnicí z pravé komory srdeční, prochází plícemi a vrací se žilami plicními do levé předsíně; velký (tělní) k. o. vychází srdečnicí (aortou) z levé komory srdeční, vede tepnami do vlásečnic celého těla a horní a dolní dutou žílou se vrací do pravé předsíně srdeční. Do velkého k. o. je vsunutý oběh vrátnicový. V.t. srdce; vrátnice.
