kramářská píseň
kramářská píseň, jarmareční píseň žánr pololidové liter. pestrého obsahu, mnohastrofový písňový útvar, rozšiřovaný potulnými kramáři (zpěváky na trzích) ap. v podobě dřevorytem opatřených tisků, v [C]echách od 17. do 19.století. K. p. zpracovávaly tematiku náb. i světskou, a to lyricky, lyrickoepicky i epicky; oblíbenými náměty byly zločiny, zázraky, pověry, přír. katastrofy, milostné vztahy. Jazyk k. p. vycházel z barokní poetiky; liboval si v mnohomluvnosti, kontrastech, naturalismech, deminutivech, apostrofách a řečnických otázkách. Na tradice k. p. navazovala. obrozenecká poezie (Š. Hněvkovský). Poetiku k. p. často imitují a parodují např. písně Osvobozeného divadla (Píseň strašlivá o Golemovi ).
