krajina obecně
krajina 1. ekol . přirozeně nebo účelově vymezená část zemského povrchu, v níž je ustálený tok energie, koloběh látek a výměna informací. Zákl. složky k. jsou: půdotvorné horniny, půdy, vodstvo, podnebí, rostlinstvo, živočišstvo a člověk. K. lze považovat za geografický systém (geosystém), složený z propojených ekosystémů, např. lesů, luk, pastvin, polí, a z urbanizovaných ekosystémů. Výrazně ohraničené k. lze označovat za zákl. krajinné celky, a ty - na zákl. strukturální a funkční podobnosti - třídit na krajinné typy s význačnými krajinnými prvky, např. tvarem reliéfu, skalními útvary, lesními komplexy nebo rozptýlenou zelení;2. kožel . viz bok.
