koridor
koridor [it.], 1. součást opevnění pozdně gotických hradů, sledující přístupovou komunikaci daleko před vlastní objekt. K. tvoří nejčastěji dvě hradby podél cesty, čelo uzavírá kulisová brána. Často byl užíván na stavbách pánů z Pernštejna (Kunětická hora, Potštejn); 2. stav. průběžná spojovací chodbová komunikace velkých a veř. budov.
