kontinentální kůra
kontinentální kůra, nejsvrchnější část Země v oblasti kontinentů, oddělená od zemského pláště Mohorovičicovou diskontinuitou v hloubce 30-60 km, na které se mění hustota i rychlosti seizmických vln skokem. Stř. hustota je 2 600 kg . m 3, směrem dolů hustota vzrůstá, na spodku dosahuje hodnoty 3 300 kg . m . Rychlosti podélných seizmických vln se mění v rozmezí 2,0-7,3 km . s 1. Na zákl. studia blízkých zemětřesení (seizmické fáze Pg , P *, Pn ) byl stanoven schematický dvouvrstevný model k. k. Svrchní granitická vrstva má složení bl.ízké žulám, spodní vrstvu tvoří horniny typu gabbro, bazalt. Detailní struktura k. k. je značně proměnná s místem. Zjišťuje se užitím seizmických metod odražených vln (HSS - hlubinná seizmická sondáž) nebo metodou refragovaných vln. V oblastech kontinentálních krajů se vyskytuje přechodový typ mezi kůrou kontinentální a oceánickou. V kontinentální kůře existují pomalé horizontální a vertikální pohyby. Nejsilnější jsou v tzv. mobilních zónách (geol. mladé horské oblasti), relativně silné diferenciální vertikální a horizontální pohyby se vyskytují v tzv. semimobilních zónách a prakt. bez pohybu jsou stabilní oblasti, jako např. prekambrijské štíty. Většina k. k. prošla v historii stadiem mobilních zón.
