konfrontace
konfrontace [lat.] 1. střetnutí názorů, polit. zásad (např. politika k., voj. k., mírová k. názorů); odtud konfrontovat apod.; 2. právo souč. výslech dvou nebo více obviněných a svědků tváří v tvář, jestliže si jejich výpovědi odporují, popř. výslech spoluobviněných nebo svědků navzájem; 3. postavení vedle sebe, vzájemné porovnání (např. textů, myšlenek se skutečností).