kondotiér

kondotiér [-ťi-, -ty-, it.], condottiere - vůdce žoldnéřských vojsk v Itálii ve 14.-15.st. Kondotiéři se dávali se svými voj. skupinami najímat od jednotlivých měst a panovníků. Získávali značný polit. vliv a dosahovali význ. mocenského postavení (dočasná samovláda k. v některých m., nastolení dědičné moci Sforzů v Miláně). Vojensky se k. opírali hl. o jezdectvo.