komika
komika [řec.] 1. umění vzbuzovat smích, komičnost, směšnost, žertovnost (opak tragika). K. vzniká především z nesouladu mezi obsahem a vnější formou. Začíná již slovním vtipem, projevuje se v komických postavách, v komických dějových situacích (situační k.). V.t. kalambúr; 2. obor veseloherního umění.
