kognitivní obecně
kognitivní [-nytý-, lat.], ang. cognitive - 1. filoz. majíci poznávací význam nebo hodnotu. 2. psychol. (v.t. kognitivní psychologie, kognitivní teorie) - k. procesy, všechny operace a pochody (např. paměť, učení), jejichž prostřednictvím si člověk uvědomuje, přibližuje a osvojuje svět i sebe sama, na jejichž zákl. je schopen sebereflexe, vytváření hodnotových orientací. K. procesy zahrnují smyslové poznávání (čití, vnímání), představy a obrazotvornost, myšlení (vytváření a používání pojmů, usuzování, vytváření soudů), paměť a učení; někdy je ke k. procesům řazena i řeč (jazyk, lingvistická dovednost) a pozornost. K. procesy jsou úzce spojeny s procesy konativními (snahovými), s nimiž vytvářejí v dial. jednotě zákl. komponentu psychické činnosti člověka. Rozlišení k., konativních a afektivních složek psychického života vneslo dynamický prvek do staršího členění kategorie poznávání na smyslové procesy a rozumové poznávání; b) k. styly o sobnosti (schémata), individualizované psychické struktury vložené do organismu zkušeností a vývojem, které na úrovni k. procesů usměrňují aktivity vytvářející pojmové, hodnotící, hodnotové a interakční orientace; c) k. struktura, termín K. Lewina označující způsob, jakým jedinec vnímá a hodnotí vnější realitu; d) k. mapa, výraz E. C. Tolmana vyjadřující hypotetické spojení (sřetězení) účelu a prostředku k dosažení cíle, zahrnuté v paměti.
