klimax
klimax [řec.] 1. ekol. a) vrcholová fáze přemnožení populace; b) konečné stadium sukcese rostlinného společenstva s příslušnou biocenózou. Rozlišuje se k. klimatický, který je podmíněn podnebím, a k. edafický, který je podmíněn půdními podmínkami. Sukcese je zákl. znakem biocenózy, zákonitý proces nahrazování jedné biocenózy druhou až do k. společenstva. Teoreticky by měl na jedné lokalitě existovat jen jediný klimatický k. a variabilní počet edafických k., jestliže topograf. půdní a vodní poměry převládnou nad makroklimatem. Klimaxové společenstvo má obvykle nejstabilnější homeostatickou vyváženost, největší druhovou diverzitu, produkci i nejekonomičtější koloběh látek a tok energie; 2. lék. klimax viz klimaktérium; 3. liter. viz gradace.
