klam smyslový
klam smyslový, vjem neodpovídající skutečnosti v důsledku obj. i subj. zkreslení vnímaného při normální funkci smyslových orgánů a CNS vnímajícího. Klamné vnímání tvoří souhrn percepčních procesů člověka vytvářejících obraz objektivně existující reality v subjektivně posunuté (zkreslené) rovině. Na klamném vnímání se v různé míře podílejí fyzikální faktory vjemového pole (osvětlení), zvl. charakteristiky vnímaného objektu (uspořádání jeho částí do celku), minulá zkušenost vnímajícího (např. návyk perspektivního vidění) a jeho aktuální stav (strach, očekávání, neukojená potřeba). Nejpočetnější skupinu k. s. tvoří zrakové (geom. opt.) klamy, při jejichž vzniku hraje hl. roli zvl. konfigurace zobrazených prvků, vedoucí k chybnému hodnocení délky, tvaru, směru a dalších charakteristik vnímané reality (Sanderova figura, Müllerova-Lyerova figura, Heringova hvězdice). O výklad mechanismu vzniku k. s. se pokoušeli zejm. gestaltisté, jejichž experimentální práce na tomto poli měly podpořit tvarovou teorii v oblasti psychol. vnímání.
