klínové písmo
klínové písmo, klínopis - druh písma tvořeného kombinacemi klínovitých vrypů. Psalo se rákosovým pisátkem na hliněné destičky a patrně i na jiné materiály (nedochovaly se), monumentální nápisy tesány do kamene. K. p. vzniklo na zač. 3.tis. př.n.l. v Sumeru abstrakcí původně sumerského obrázkového písma (asi od přelomu 4.-3. tis. př.n.l.). Sumerské k. p. (asi 600 znaků s početnými kombinacemi) bylo svým charakterem zejm. logograficko-sylabické s bohatým využitím principu homofonie a polyfonie. Psalo se pův. shora dolů a zprava doleva, později horizontální řádky zprava doleva. V průběhu vývoje k. p. se měnil počet grafémů, tytéž znaky mohly mít v různých jaz. odlišnou zvukovou podobu. Sumerské k. p. bylo přejato a přizpůsobeno jazykům typologicky příbuzným sumerštině (elamština, churritština) i odlišným (akkadština, babylónština, ugaritština, urartština, chetitsko-luvijské jaz.); některé jaz. byly psány i jinými druhy písma (chetitština, churritština). K. p. bylo luštěno postupně od pol. 19.st. (H.C. Rawlinson, E. Hinck, J. Opper a další). Na zákl. k. p. (využito jako inspirace) bylo uměle vytvořeno staroperské písmo a písmo ugaritské.
