klín odborně
klín 1. geom . část prostoru ohraničená dvěma polorovinami se společnou hraniční přímkou;2. stroj . spojovací člen rozbíratelného spojení strojních částí. K. příčný spojuje části namáhané tahem nebo tlakem; k. podélný spojuje části přenášející krouticí moment, např. kolo na hřídeli;3. viz optický klín.
