klíč obecně
klíč, 1. nástroj k zamykání nebo odmykání zámku; předmět podobného tvaru nebo účelu (k. francouzský, hov. francouzák; k. trubkový); 2. pravidlo nebo pomůcka umožňující zašifrovat a dešifrovat (zakódovat a dekódovat) určitý obsah, resp. objasnit log. strukturu neznámého textu; 3. výpočetní tech. jeden nebo více znaků připojených k položce a sloužících k identifikaci této položky. Na rozdíl od návěstí a ozn. může být k. ke sdružené informaci jak připojen, tak odpojen; v druhém případě se obvykle ukládá v paměti do tabulky klíčů. Rozeznáváme např. k. skutečný, k. symbolický, k. identifikační; 4. biol. taxonomie tabulkovité uspořádání taxonomických jed. organismů, sloužící k usnadnění určení (identifikace) taxonu (určovací klíč), do kterého patří určitý posuzovaný jedinec. Užívá alternativní posouzení jeho vlastností k postupnému vyloučení nevhodných alternativ, až zbude jediná možná; 5. hud. viz notový klíč.
