kazatelna

kazatelna, vyvýšené místo v kostele pův. k předčítání evangelií; vyvinuta z ambony, od 4.st. umísťovaná v chóru nebo hl. lodi kostela, od 13.st. (N. a G. Pisano) samostatný arch. členěný útvar se schodištěm a baldachýnem, plastickou a mal. výzdobou, připojovaný k pilíři nebo triumfálnímu oblouku.