karence
karence [lat.] 1. lék. chor. stav vyvolaný nedostatkem někt. živin, popř. specificky účinných a ve výživě nezbytných látek, např. vitamínů, bílkovin; 2. fytopat. onemocnění rostlin vyvolané nedostatkem někt. prvků v půdě, např. dusíku, fosforu, draslíku, vápníku, boru, molybdenu; 3. psychol. snížená či nedostačující psychická stimulace člověka; stav vznik. jako důsledek dlouhodobého neuspokojování zákl. duš. potřeb jedince. Odtud příd. jm. karanční - např. k. lhůta - tj. ochranná doba.
