karate
karate [jap.], karate-do - jap. způsob sebeobrany zal. na specifických úderech a kopech; pův. součást jap. voj. umění kontaktního boje, tj. boje zblízka, beze zbraně (kara - prázdný, te ruka, do - způsob, cesta); dnes moderní úpolová sport. disciplína vycházející zejm. z použití paží a nohou jako analogií sečných a bodných zbraní. Učelem sebeobrany je krytím zastavit protivníkův útok, cílem protiútoku je vyřazení soupeře z boje prostřednictvím úderů a kopů na nejcitlivější místa těla, doprovázených často bojovým výkřikem (kiai). Cvičení k. zvyšuje svalovou sílu, nervosvalovou koordinaci, rovnováhu a ovládání zákl. fyziol. i psychických funkcí v rámci celkově rozvinutého sebeovládání. Základy moderního jap. k. položil G. Funakoši, který 1936 zal. vlastní školu k. šotokan a 1951 vypracoval první pravidla pro volný sport. boj (džijúkumite), umožňující pořádat soutěže bez nebezpečí vážného zranění. 1966 vznikl v Japonsku nový druh k., šukokai. V ČR začátky rozvoje sport. k. od 1970, kdy byly ustaveny komise k. při nár. svazech džuda. - Soutěže ve sport. k. se realizují v zápase (šiai) a ve formálních cvičeních (kata). Zápasiště tvoří pole o rozměrech 8 x 8 až 10 x 10 m s hladkým (dřevěným, linoleovým) povrchem. Zápasníci v kimonech bojují zásadně bosí. Zápas trvá většinou 2 min., po poradě sboru rozhodčích může být prodloužen na 3 nebo 5 min. K technice sport. k. patří postoje, přemisťování paží a nohou. Při sebeobraně se k těmto zákl. technikám řadí i techniky hodů, páčení kloubů, škrcení ap. Údery a kopy se ve sport. k. pouze naznačují. Dovolený je pouze min. dotyk neohrožující soupeřovo zdraví. Všechny přímé a po oblouku vedené údery a kopy, které soupeř nemůže odvrátit a které byly vykonány v dokonale rovnovážném postoji potřebnou rychlostí a silou, se hodnotí celým bodem (ippon), půl bodem (wazari) se hodnotí činnosti neodpovídající kritériím celého bodu (např. neudržení rovnováhy při zásahu). - Dosažená kvalifikace se ve sport. k. označuje obdobně jako v džudu barvou pásu kimona. Schválený standardní postup v žákovských stupních (kiu) je od bílého pásu k hnědému, v mistrovských stupních (dan) k pásu černému. V souč. je v k. zavedena stupnice 10 kiu a 10 danů. V.t. sebeobrana.
