kalibrační symetrie
kalibrační symetrie, souhrnné ozn. třídy vnitřních symetrií rovnic kvantové teorie pole, tj. symetrií spojených s vlastnostmi částic jakožto excitacemi pole a nikoliv symetrií rovnic při transformacích souřadnic. Tyto k. s. vyjadřují invarianci rovnic při kalibračních transformacích. K. s. odpovídá zák. zachování různých charakteristik elementárních částic (náboje, spinu, podivnosti, parity). Je-li k. s. narušena, odpovídá její obnovení zavedení dalšího pole (jiných částic) zprostředkujícího interakci mezi pův. částicemi. Např. v elektrodynamice narušení k. s. pole, jehož excitacemi jsou elektrony a pozitrony, vyžaduje zavedení elmag. pole, jehož excitace (fotony) zprostředkují interakci mezi elektrony. Myšlenka k. s. je východiskem pro budování jednotného popisu všech částic a jejich interakcí. V.t. supergravitace; supersymetrie.
