křišťál
křišťál [řec.] a) průsvitný bezbarvý krystal křemene. Používá se pro opt., radiotech. a sklář. účely i k výr. ozdobných předmětů. Od starověku broušen a řezán jako polodrahokam (ant. nádoby); b) ozn. pro velmi kvalitní dekorační a umělecké sklo. Hist. český k. byl křemičitým sklem draselno-vápenatým, anglický k. sklem draselno-olovnatým. Termín křišťálové sklo je nyní vyhrazen sklu s min. obsahem 24 % oxidu olovnatého.
