jev
jev, fenomén - 1. filoz . viz podstata a jev;2. psychol . a) odraz předmětného zdroje, který lze přímo pozorovat jako aktivitu (událost, proces, chování); událost zřetelně vystupující z pozadí celkové reality na zákl. příčin, které jsou nepozorovatelné a s nimiž tudíž událost kontrastuje; b) soubor zkušenostních dat, tj. pozorovatelných faktů popsatelných ve formě činnostních faktorů; c) soubor vlastností, parametrů a souřadnic určujících proces či stav, který se za stejných (podobných) podmínek vždy (opakovaně) uskuteční (kategorie fyzikálních jevů); d) vnější stránka (výsledek) vnitřních (psychických) procesů, realizovaná v činnosti (chování); e) zákl. popisná kategorie fenomenologie a fenomenologické psychologie.
