kultura jazyka
kultura jazyka 1. jazykovědný obor zabývající se cílevědomou teor. péčí o jazyk a jeho užívání v souvislosti s uspokojováním spol. dorozumívacích potřeb;2. teor. kultivování, vědomé zasahování do vývoje spisovného jazyka (zejména prostředek kodifikace) a péče o úroveň dorozumívání, spojená se školní a mimoškolní výchovou uživatelů jazyka. V č. zemích je péčí o k. j. pověřen Ustav pro jazyk český [C]SAV, na Slovensku Jazykovedný ústav Ľ. Štúra SAV;3. stupeň vyspělosti, rozvinutosti, funkčí adekvátnosti a vytříbenosti určitého nár. jazyka, zejm. v jeho spisovné podobě.