italské války 1495-1559
italské války 1495-1559, též války o Itálii - mocenský konflikt mezi Francií a Habsburky; války o Itálii byly součástí polit. boje obou síl i v dalších částech západní Evropy. I. v. začaly bojem o neapolské dědictví mezi fr. králem Karlem Vlll. (dědic Anjouovců) a aragonským králem Ferdinandem II. Katolickým. Karel VIll. ovládl 1495 s podporou svých it. spojenců (Milánsko, Benátky, Savonarola) Neapol, kterou však byl nucen v důsledku epidemií v armádě a vytvoření sv. ligy (Aragon, Habsburkové, Benátky) vyklidit. Jeho nástupce Ludvík Xll. ovládl 1499 Milánsko (jako dědic Viscontiů proti Sforzům) a Neapolsko; v Neapolsku poražen 1503, pokusil se udržet Milánsko za pomoci cambraiské ligy. 1511 poražen vojsky nové sv. ligy (Španělsko, Svýcarsko, Benátky, od 1512 Anglie). Fr. expanzi obnovil František l. Vítězstvím u Marignana 1515 získal Milánsko; po jeho porážce u Pavie l 525 však Itálii ovládli Španělé. Proti špan. nadvládě hledaly it. státy oporu v novém spojenectví s Francií (cognacká liga), ale byly zaskočeny rázným postupem císaře Karla V. Přitom došlo k vyloupení Říma něm. žoldnéři (Sacco di Roma). ,.Dámský mír" v Cambrai (1529) a mír v Cateau Cambrésis (1559) potvrdily hegemonii Habsburků nad Itálií; Francie orientovala svou expanzi do Lotrinska. I. v. negativně ovlivnily další polit. a hosp. vývoj Itálie.
