iridium
iridium [-rídy-, řec.], lr, chem. prvek VlIl.B skupiny periodické soustavy, at. č. 77, relat. at. hm. 192,22. Bílý velmi tvrdý kov, t.t. 2 410 °C, t.v. asi 4 500 °C, vyskytuje se hl. ryzí; objeveno 1803. Používá se ve slitině s platinou, např. na chirurgické nástroje, el. kontakty a k barvení porcelánu na černo. Ve slouč. má nejčastěji oxidační čislo lI až VI a vytváří i četné komplexní soli, např. s hexachloroiriditanovým aniontem [IrCl6]3-.