interpunkce filmová
interpunkce filmová, významové členění, oddělování či spojování časově a prostorově oddělených scén (postupné nahrazení jednoho záběru druhým za pomoci stírání či prolínání, postupného zatmívání jednoho a roztmívání dalšího záběru). Roztmíváním bývá někdy otevřen celý film a zatmíváním opět uzavřen. K významovému pointování některých, většinou závěrečných záběrů se používá postupné přesvětlení (vyšisování) a stop-záběr. Ve zvukové složce se používá prolínání, postupné zesilování a zeslabování a zvukové přesahy. I. f. byla bohatě rozvinuta zvl. v období němého filmu; dnes jsou záběry častěji spojovány ostrým střihem.
