inkrustace
inkrustace [lat.] vysrážení různých látek z pravých roztoků, rozptýlených pseudoroztoků, na povrchu půdy, skeletu, valounů, kořenech rostlin; pevné kompaktní usazeniny v odpařovacích tělesech, např. na trubkách cukrovarnických odparek; ukládání anorg. látek do buněčných stěn, např. oxidu křemičitého nebo vápenatých solí.
