informační režim
informační režim, psychol . součást interakčně komunikačního (pracovního) prostoru člověka, charakterizovaná vztahem mezi informačním polem či prostředím (druh a množství informace, struktura, velikost a dynamika informačního toku, formy a intenzita informačního šumu) a jeho subjektem (informační kapacita jedince, převod informace do vjemové struktury individua). l. r. úzce souvisí s výkonem člověka a s jeho celkovou spolehlivostí (selháním) v systémech, jež studuje inženýrská psychol. z hlediska informační zátěže. Analýza informační zátěže vychází z rozboru faktorů složitosti informačního pole a rychlosti předávání signálů s přihlédnutím k individuálním rysům pracovníka (informační kapacita, emocionální stabilita). Důležitým poznatkem je zjištění souvislosti reakčních dob vztažených na nositele informace s lineární funkcí informačního množství (RD = a = bh, kde RD = reakční doba, h = průměrné množství vysílané informace, ab = konstanty; platí, že reakční doby u řídkých signálü jsou mnohem delší než u signálů s větší frekvencí). lnformační zátěž, zjišťovaná nejčastěji metodou algoritmické analýzy pracovních činností, může vést k pracovnímu selhání (resp. neurotickým poruchám) jedince, stejně tak jako informační deprivace (nedostatek informací, izolovanost od informačního pole).
