indikatrix rozptylu
indikatrix rozptylu, plocha rozptylu plocha tvořená konci vektorů vycházejících z nekonečně malého elementu povrchu či objemu rozptylujícího tělesa, jestliže vektory znamenají buď (poměrnou) svítivost, nebo (poměrný) jas elementu v daném směru. Často stačí poledníkový řez i. r., tj. křivka rozptylu, rovněž zvaná indikatrix.
