hypostaze
hypostaze [řec.], zvěcnění, substanciace; podstata, základ, substance; pojem zavedený pův. Plotinem pro vznik jednotlivých vrstev jsoucna emanací z nejvyššího bytí.V genet. - potlačení vnějšího projevu nebo funkce genu (gen hypostatický) činností jiného, funkčně nadřazeného genu (gen epistatický). V.t. epistáze.