hydrobiologie
hydrobiologie, nauka o organismech žijících ve vodě, o jejich vztazích k prostředí a o procesech, které svou činností působí ve sladkých vodách i v mořích. Do prvé poloviny 19.st. byla h. součástí bot. a zool. Oddělení h. od těchto oborů bylo podmíněno hl. potřebami rybářství; přispělo k němu i zřízení výzkumných stanic, nejprve mořských, pak i sladkovodních. C. h. zal. A. Frič a J. Susta. V prvé pol. 20.st. byl proveden rozbor struktury společenstev, jejich vztahů k abiotickým podmínkám vodního prostředí, byla vypracována typologie vod a kvantifikace vztahů uvnitř společenstev vodních organismů, hl. na zákl. potravních řetězců: živiny -> rostliny -> rostlinožravci -> dravci. Bylo zjištěno, že druhové složení společenstva vodních organismů je ovlivněno i zpětnou vazbou od dravců směrem k živinám. - H. studuje biol. produktivitu oceánů, moří i sladkovodních vod. Souvisí jednak s ekologií a ichtyologií, jednak s limnologií a oceánologií. Samostatným vývojem prošla tzv. tech. h., která studuje složení a funkci společenstev v čistírenských zařízeních. Poznatky h. se uplatňují hl. v rybářství, vodním hosp. a v hygieně.
