hrad stavba
hrad, středověký opevněný objekt, pův. s rezidenční, voj., správní, hosp. a dalšími funkcemi. Vznik h. je vázán na určitý stupeň feudalizace spol.; dochází k němu v Evropě od Z k V od přelomu 9. a 10.st. do 14.st. V Cechách ojediněle vznikají h. již od 12.st., od 30. let 13.st. se stávají nejvýzn. typem užívaných fortifikací. Nejml. h. se stavějí na zač. 16.st.; rozvoj voj. techniky si později vynutil vznik voj. objektů nové kvality - pevností; h. v jeho rezidenční funkci nahradil zámek. Hrady se dělí podle různých hledisek: a) podle stavebníka (zeměpanské, šlechtické, církevní); b) podle situování v terénu - h. výšinné (ostrožné, vrcholové, hřebenové, skalní), nížinné (nejčastěji blatné) a zvláštní (např. uzávěrové); c) na základě dispozičního typu (v.t. hradní typologie). Zákl. stavebními částmi h. byly věž, palác, hradba, kaple. H. často doplňovaly předsunuté bašty, podhradí, hospodářské objekty mimo areál (nejčastěji mlýny), latrán či podhradní městečko. Ekon. a voj. provoz h. mohl být zajištěn systémem manů (Křivoklát, Bezděz, Karlštejn).
