hlen
hlen, 1. lék. mucin - vazká, poloprůhledná bílkovinná látka produkovaná hlenotvornými žlázkami (zejm. kožními a slizničními). Součást slin, vyskytuje se na sliznici nosní, trávicího ústrojí ap. Chrání sliznice před chem. a mech. vlivy a před vniknutím infekčního agens do organismu. Podrážděním sliznice se tvorba h. stupňuje, např. při zánětu dýchacích cest, zánětech na alergickém podkladě, při onemocněních trávicího ústrojí; 2. geol. velmi jemnozrnná širomořská usazenina, složená v podstatě z drobných schránek nebo úlomků pelagických organismů.
