hlasisté
hlasisté, skupina mladé sl. inteligence, která usilovala 1898-1918 v duchu učení T. G. Masaryka a L. N. Tolstého o obrodu kult. a polit. života na Slovensku. H. se soustřeďovali kolem čas. Hlas. Do okruhu spolupracovníků Hlasu patřili např. A. Štefánek, B. Pavlů, J. Roman, M. Hodža, F. Houdek, I. Hrušovský. H. byli ideol. a polit. diferencovaní; sjednocoval je odpor proti polofeud. uh. režimu a snaha o prosazení dem. reforem (všeob. volební právo, svoboda tisku a shromažďování, reforma správy a soudnictví, bezplatné vzdělání). Orientovali se zejména na sl. rolnictvo a usilovali o získání vlivu na děl. hnutí. Cestu k rychlejšímu rozvoji sl. společensko-polit. života viděli ve spolupráci s č. dem. politiky (myšlenka jednotného čs. národa; v.t. čechoslovakismus). H. nedokázali svůj program uskutečnit a nezískali ani širší spol. základnu. Skupina h. přispěla k oživení sl. polit. života a k rozvoji č.-sl. spolupráce.
