hirsauská škola
hirsauská škola, směr rom. arch. vycházející z clunyjských reforem, šířený zejm. z kláštera v Hirsau. Hl. znakem je redukce typů, akcentování funkčnosti dispozice a eliminace výzdoby; zpravidla sloupová bazilika s rovným stropem, bez krypty, tribun a věží, členěná na část záp. pro laiky (vstupní předsíň, atrium, oltář ve středu hl. lodi) a část vých., zahrnující první travé lodí (chorus minor pro nezpěváky), prostor křížení (chorus maior) a odstupněný chór (sv. Petr a Pavel, Hirsau; Paulinzella; kostel Všech svatých, Schaffhausen; Alpirsbach).
