hermetismus
hermetismus [-tyz-, řec.], it. bás. směr 20. a 30. let 20.st.; pozdní symbolismus uzamykající poezii v subjektu; v reakci na fašist. skutečnost a na přebujelou d'annunziovskou patetičnost a rétorismus tíhnul k uzavřenému subj. výrazu básníkova nitra izolovaného od reality (G. Ungaretti, E. Montale, S. Quasimodo). Vyznačuje se monolingvismem (jazyk poezie je jaz. čistě lit., odlišným od jiných jazyků), abstraktním bás. slovem, maximální redukcí, která až zatemňuje významovou stránku a posiluje hudebnost, potlačením real. námětů a zesílením metafyzických prvků. Hl. představitelem a průkopníkem je A. Onofri (1885-1928).
