hermeneutika
hermeneutika [-ty-, řec.] věd. postup při interpretaci textů; v novější filoz. způsob výkladu hist. spol. jevů na zákl. tzv. porozumění jedinečnosti, neopakovatelnosti lidského duševna a kultury. H. je pojímána jako metodologie hist. a duchovních věd (W. Dilthey), jako analýza existence, fenomenologie lidského bytí (M. Heidegger). V teol.- soubor pravidel a prostředků k výkladu Bible. Odtud hermeneutický - hermeneutická nauka.
