haniwa
haniwa [-ny-, jap.], jap. náhrobní plastiky z období Starých hrobek (3. až 6.st.), duté terakotové figury (bojovníci, tanečnice, rolníci, zvířata, domy, lodě) z červené hlíny ukončené cylindrickým podstavcem, rozmisťované kolem hrobů a na příchodech k hrobkám (mohyly, často s vodními příkopy); s naivním naturalismem zachycují soudobé reálie.
