halštatské období
halštatské období, archeol. ozn. starší doby železné ve stř. Evropě (asi 750 až 450 př.n.l., stupně C a D; st. stupně A a B spadají ještě do ml. a pozdní doby bronzové). Název odvozen od pohřebiště v Hallstattu. Rozvoj železné metalurgie čerpající z četných ložisek rud urychlil vývoj oblasti sev. od ant. světa. Rozmach řemesel a obch. podmínil formální podobnosti v luxusních předmětech i v běžných výrobcích (nástroje, ozdoby); proto se hovoří o halštatské kult. a halštatském stylu (geometrismus). V h. o. se v důsledku rychlé diferenciace spol. (tzv. knížecí hroby s pohřby na vozech, hrady jako střediska moci a kultu) formují větší etnické celky, předchůdci evr. národů; v tzv. západohalštatském okruhu se předpokládají hl. Keltové, ve východohalštatském Ilyrové.
