hédonismus
hédonismus [-nyz-, lat.< řec.] požitkářství a odtud příd. hédonistický a hédonista apod. - Stanovisko v etice. podle něhož má být slast považována za nejvyšší dobro a kritérium jednání. Snaží se redukovat mnohotvárnost morálních požadavků na úsilí o požitek, který pokládá za rozhodující hybnou sílu činnosti, pramenící z přirozenosti člověka. H. je formou naturalismu (antropologismu) v etice a jako morální princip protikladný asketismu. Vznikl v antice (Aristippos), rozvinul jej Epikúros.
