hákovnice
hákovnice, středověká těžká ruční palná zbraň č. pův. Objevuje se ve 2. desetiletí 15.st. v Cechách a souč. i v Německu (pouze sporadicky). Rozšířila se po husitských válkách po celé stř. Evropě. V 16.st. se z ní vyvinula arkebuza. Zbraň měla ráži do cca 25 mm a její hlaveň byla upevněna v hrubě tesané dřevěné pažbě. Za ústím hlavně měla hák, kterým se zaklesla při střelbě o okraj vozu, hradbu nebo taras; tím byl zachycen velký zpětný ráz zbraně. Koncem 15.st. se na ní objevily primitivní luntové zámky. Na Slovensku se háku říkalo brada a zbraň byla proto někdv zvána bradatice.
