glanc obecně

glanc, [z něm. der Glanz a sl. glänzen - lesk a leštit] arch. lesk. Též přen. lesk slávy, např. ztratit glanc - pozbýt přitažlivost, příp. respekt, vážnost. Odtud glancovat příp. glančit - leštit, např. glancovat oděv nebo boty.