germanium
germanium [-mány-, lat.], Ge, chem. prvek IV.B skupiny periodické soustavy, at. číslo 32, relat. at. hmotnost 72,59. Sedobílý kov vlastnostmi podobný křemíku, t.t. 936°C, t.v. asi 2 700°C; má vlastnosti polovodiče. Jeho existenci předpověděl D. I. Mendělejev 1871 a označil je ekasilicium; objeveno 1886. Vzácně se vyskytuje v minerálech a někdy je stopovou příměsí uhlí. Používá se např. ve výr. tranzistorů. Ve slouč. má oxidační číslo II a IV. Germanaté slouč. jsou málo stálé a velmi snadno se oxidují. Slouč. g. např.: oxid germaničitý GeO2, vzniká žíháním g. na vzduchu, používá se pro přípravu jiných slouč.; chlorid germaničítý GeCl4 je bezbarvá kapalina, t.t. - 49,5°C, t.v. 83°C.
