geologie
geologie [řec.], komplex věd o složení a vývoji pevné kůry zemské; nyní rozšířen na studium celé Země jako planety i jiných nebeských těles, v jejichž složení a vývoji je možno vidět analogii se Zemí. G. studuje procesy, které na Zemi působily po celou dobu jejího vývoje. Všechny věd. poznatky jsou aplikovány tak, aby byl zajištěn dostatek nerostných surovin, aby byly nalezeny vhodné prostory k hosp. aktivitě společnosti a zmenšeno riziko přírodních katastrof. Vedle vlastní geologie patří ke geologickým vědám např. petrologie, paleontologie, geofyzika, geochemie, paleogeografie, paleopedologie, paleoklimatologie. - G. se dělí na g. dynamickou (studuje geol. účinky sil, které stále mění vývojově hmotu a strukturu litosféry včetně tvarů jejího povrchu; exogenní a endogenní), g. stratigrafickou (studuje vzájemné stáří vrstevních těles jako základ geol. klasifikace oblastní i globální), g. regionální (studuje stavbu různých částí zemské kůry geol. mapováním), g. historickou (studuje dějiny a zákonitosti vývoje zemské kůry), g. ložiskovou (studuje zákonitosti ekon. významných výskytů nerostných surovin), hydrogeologii, geologii moře (studuje dna moří a oceánů pomocí speciální geol. techniky), g. inženýrskou (tech. věda aplikující regionálně geol. poznatky ve stavebnictví i poznatky o složení a tech. vlastnostech hornin), g. všeobecnou (učební předmět, který shrnuje zákl. informace ze všech odvětví geologie).
