geochronologie
geochronologie [řec.], část stratigraf. geologie zabývající se datováním a časovým dělením geol. historie Země. Pracuje se stupnicí geochronologických jed. (v sestupném pořadí: eon, éra, perioda, epocha, věk, chron). Měří se množství poměru konečného stabilního produktu rozpadové řady k výchozímu radioaktivnímu izotopu. Paleomagnetická g. stanovuje relativní stáří hornin podle paleomagn. vlastností.