geobotanika

geobotanika [-ny-, řec.], nauka o struktuře, ekol. vazbách, dynamice a rozšíření rostl. porostů (vegetace). V tomto širokém pojetí se g. dělí na synmorfologii, synekologii, syngenetiku a synchorologii. Jednotlivé části g. vystupují v souč. době jako samostatné obory nebo jsou součástí jiných, širších disciplín. Tradiční pojetí g. přetrvává v evr. zemích, jinde se lze setkat se zúženým pojetím g. pro obor studující závislosti mezi vegetací a geol. podložím (Amerika, Afrika) nebo jevy omezené na suchozemské oblasti (na rozdíl od hydrobotaniky).